Štěstí přeje vytrvalým
Kdyby mi dříve kamarádka řekla, že svého osudového partnera najdu na seznamce, jistě bych se jí vysmála. Teď už se nesměju…štěstím zářím. Potom, co se semnou přítel po třech letech rozešel jsem se cítila hrozně. „Proč? Co jsem udělala špatně? “, ptala jsem se sama sebe. Teď už se mými bývalými partnery nezabývám. Díky internetové seznamce mám Michala.
Jít na seznamku pro mě bylo jako jít s kůží na trh
Rozchod s bývalým jsem dlouho zpracovávala. Střídaly se ve mě pocity vzteku – že mě opustil, i radosti – že to vlastně tak mělo být. A když jsem se z toho tak trochu oklepala, poradila mi kamarádka, ať si na seznamce vytvořím profil a zkrátka štěstí zkusím tam. Jenže, ono se to snadno řekne a hůře dělá. Pro mě to znamenalo jít s kůží na trh. Jakou profilovou fotku si tam mám dát? Co o sobě napsat, abych vystihla mou pravou povahu a nenalákala na sebe jen samé nevhodné partnery? Abych jim neslíbila hory doly a přitom je mým příběhem neodradila? Potom, co jsem si uvědomila, že obrázek Marge Simpsonové je pro tyto účely naprosto nevhodný jsem si tam vložila mou usměvavou fotografii, vyplnila základní údaje a čekala – ne však dlouho. Už ten den v noci jsem si mohla pohovořit, respektive vyťukávat s prvními zájemci.
Hladký začátek neznamená hladký průběh
Tak hladký průběh to však mít nemohlo, ne, ne. I přesto, že mé večery nebyly už tak osamocené ( a já si mohla u dvojky bílého vyměňovat osobní informace s více chlapíky najednou), pořád jsem ještě netušila, co všechno mě čeká. Nekonečná šňůra nových a nových seznámení, z nichž nic pořádného nevzešlo. A asi po desáté schůzce jsem si řekla dost! Takhle teda ne, jsem vyčerpaná a pořád bez chlapa. A málem jsem na seznamku zanevřela. Paradoxně ten večer, co jsem si chtěla profil smazat jsem ve schránce měla zprávu. Od Michala a prý, že by mě rád poznal! No, dobrá řekla jsem si…jsi můj poslední pokus a pak mažu! Teď to jsou tři roky, co s Michalem jsme, a proto všem nezadaným mužům i ženám říkám, že štěstí přeje vytrvalým!